Debela Peč, Soutěska Vintgar

Na mapě jsme našly parkoviště někde v lese, až se nám nechtělo věřit, že tam opravdu můžeme jet. Navíc na cestě jsme ještě k tomu potkaly ceduli “pozor na medvědy”. Ale opravdu, na konci cesty čekalo parkoviště, ale většinou zde parkovali jen Slovinci. Bereme batoh, psiska, turistické hole a vyrážíme vstříc dobrodružství.  Cesta od parkoviště je široká, kamenitá a mírně stoupá smrkovým lesem. Výstup na Lipansko sedlo ubíhal rychle a v sedle jsme zjistily, že vrchol je celý v mlze a s největší pravděpodobností neuvidíme nic. Ale i tak nás to neodradilo. 

Kousek pod vrcholem se mlha stále neotevírala, ale potkaly jsme milý pár z Holandska se dvěma borderkama, se kterými jsme se zdrželi na dobrou půl hodinu. Došly jsme na vrchol, kde jsme nasazovaly mikinu a softshellku, foukalo a psí holky měly na fousech mráz. Jupí, tomu říkám “léto v Alpách” =D oni nás ty hory vždy umí překvapit! Pokračujeme dál na Kredaricu, kde ale absolutně nic nevidíme a tak to vzdáváme a vracíme se zpět do Lipanského sedla a zpět k autu. I tak ale máme úžasný pocit! 

Psiska toho mají dost a v nížině je samozřejmě krásně, a tak je necháváme v ubytování a rozhodneme se, že si do Bledu dojedeme pro pizzu a cestou si projdeme soutěsku Vintgar. Tady nás čekalo trochu překvapení =D na trasu jsme vyrážely nejspíš jako poslední návštěvníci a bylo nám řečeno, že se nedá projít stejnou cestou nazpátek, ale že můžeme jít takový malý okruh zpátky. Fajn, malý okruh samozřejmě nevadí, a tak si kupujeme vstupenku a vyrážíme do soutěsky. V soutěsce jsme samozřejmě úplně samy, ale o to líp se fotí a kochá se =) kámen úrazu přichází v momentě, kdy dojdeme na konec. Na konci soutěsky čeká několik taxíků, které se nabízí, že nás za nemalou částku dovezou zpět na start. My ale vyrážíme pěšky. Nakonec z toho “malého okruhu” byl několika kilometrový výlet napříč místními vesnicemi a lesy, nějaké to stoupání také bylo. Zkrátka – mít to jako jediný cíl dne, tak super, ale dát si to jako “večerní procházku” pro výletu do hor, to opravdu nic moc =D

A tak o nějakou tu hodinu později sedáme urvané do auta a objednáváme pizzu, že si ji vyzvedneme a sníme s jí doma, ať můžeme po jídle v podstatě hned umřít v peřinách. A tady přichází problém číslo dva =D Pizzu si můžeme nechat dovézt domů nebo si ji sníst na místě, ale nemůžeme si ji vyzvednout. Tak rezignujeme a chceme si pizzu nechat dovézt. Jenže v tu chvíli nám bylo oznámeno, že pizzu vozí jen po Bledu, dál už ani krok =D

Tak přichází kolotoč hledání “pizzy s sebou”, kdy Péťa obvolala snad několik pizzérií v Bledu, jestli nám dají pizzu do krabice s sebou =D smekám klobouk za trpělivost a nakonec se podařilo. Vyzvedáváme pizzu, jdeme se napucnout a spát. Zítra jsme si naordinovaly jednodušší výlet, uděláme si roadtrip kolem nejzajímavějších míst NP Triglav! =)