Image Alt

Karavanky, den 3.

Karavanky, den 3.

Třetí ze čtyřdenního přechodu Karavanek. Karavanky – to jsou horské štíty, sedla, travnaté hřebeny a zelená údolí. Přestože páteř pohoří Karavanky (Karawanken) působí jednolitým dojmem, skládá se hned z několika samostatných masívů. Všechny však jsou spojeny nádherným vysokohorským dálkovým přechodem v dlouhou hřebenovku na pomezí rakouských a slovinských Alp. My jsme si část této hřebenovky prošli. Přečtěte si také články z dalších dnů strávených na tomto přechodu!

VÝCHOD SLUNCE NA STOLU

Dle našich „chytrých hodinek“ =) jsme si zjistili v kolik asi bude dnešní den východ Slunce a podle toho jsme si nastavili budíček. Tak jsme tedy kolem 5:30 nasadili čelovky, vzali foťák, GoPro a šlo se nahoru. Od chaty to bylo jen asi 20 minut nahoru, tudíž jsme měli dostatek času si najít dobré místo a nastavit kameru. Poprvé jsem zaznamenávala TimeLapse, zrovna při takové události, ale klaplo to! Východ můžete vidět ve videu, na který dávám odkaz pod tento článek. No, byla sobota ráno, takže kamenitou propastí se pohybovala světýlka z čelovek lidí, kteří vyrazili uprostřed noci, aby stihli východ slunce. Nahoře tedy bylo při východu plno!

Zažila jsem jeden z těch momentů, při kterých platí:

„Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám vzaly dech!“

A východ slunce na Stolu byl rozhodně jedním z nich! Popravdě, nemohla jsem se nabažit, mohla bych tu stát ještě další hodinu! A to už jsme tu zůstali sami, všichni ostatní seběhli na koču, kde je čekal čaj a horská snídaně. Bylo tu spousta lidí se psy, jelikož je Stol poměrně snadno přístupný a většina lidí se psy chodila ze směru Zabreška Planina. Odtud se v podstatě dá udělat krásný okruh, jen tedy s větším převýšením. No, my se také nasnídáme, zabalíme si věci a pokračujeme dál.

kamenná skluzavka

Takové pohledy se vám naskytnou v podstatě hned, co obejdete Stol. Před sebou máte zbytek pohoří Karavanky jako na dlani! Přímo před námi je Srednja Peč a za ní vlevo vykukuje Svačica. Nádhera! Jen teda… cesta nás trochu překvapila. V podstatě jsme se dostali do kamenné skluzavky!

Terén tady není úplně nejlepší a v podstatě se celý sestup budete klouzat po kamení, tuhle trasu na Stol úplně nedoporučuji se psy, případně doporučuji botičky. Psí packy budou zapadat mezi kamení a cesta opravdu klouže. Někteří to berou přímou čarou dolů a vezou se s kamením, jiní sestupují pomalu, trail běžci vypadají, že běží na atletickém oválu, ne v Alpách =)

PLANINSKI DOM NA ZELENICI

Cesta poté klesá dolů a rozvětvuje se do několika různých cest. Můžete jít spodem přes Šiju, my jsme šli vrchem po červené trase. Na trase se v jednu chvíli dokonce dotknete železa (krátký, ale prudký několikametrový výstup) a poté půjdete po úbočí hory. Dál pak cesta pokračuje mezi klečím a stromy, místy po loukách, kde máme výhled na okolní vrcholy. Na chatu docházíme odpoledne.

Planinski dom je poměrně frekventované místo a pohodlně se sem dostane kdokoliv. Teče zde voda a chata nabízí i konferenční místnosti. Mnoho lidí sem dojde na pivo nebo na oběd a pak pokračují zase domů. Většina lidí je čistá a voňavá. Takže jak si asi připadáte, když přijdete po 3 dnech v horách, kdy se každý den potíte, vodu máte akorát v batohu na zádech, máte mastné vlasy a jste spálení od sluníčka?

Když nás viděl pán za pokladnou, který doplňoval chladící box s nápoji, tak to rychle zavřel a šel nás ubytovat =D Jenže tenhle pocit je něco úplně jiného, než když absolvujete jednodenní trek a vrátíte se večer zpět do civilizace, umyjete se a lehnete si do peřin. Tady si doopravdy odpočinete. Nic vám nestojí v cestě. Jste tu jen vy, případně vaši parťáci a hory. Nic víc nepotřebujete, nikam nemusíte spěchat, nic se vás netýká. Každý večer usínáte na jiném místě a vše, co potřebujete, si nesete v batůžku na zádech. Doporučuji každému…


INFORMACE O VÝLETU

vzdálenost 7 km | převýšení 1000 m | voda na trase – NE | vhodné pro psy – NE


FOTOGALERIE
ITINERÁŘ
YOUTUBE VIDEO

Napiš komentář