Slap Virje, Korita Soči

Nejprve musíme přes město a poté se vydáváme po turistické stezke “Narnija” až na vodopád. Nejprve jsme ho samozřejmě přešly =D žádné “krásné fotky” nebo koupání pod vodopádem se nekonalo, nejenže je to samozřejmě zakázané, ale vodopád byl tak mohutný a obrovský, že ledová voda cákala mnoho metrů okolo vodopádu. Byla tam tedy brutální zima a čočky objektivů byly okamžitě mokré. Fotky téměř bez šance =D Nicméně za suchého léta to bude kolem vodopádu nádherné, jsou zde i lavičky na sezení, které dnes ale nikdo nevyužíval (proč? =D). 

Pokračujeme dál, cesta vede kolem Plužanského jezera a odpojujeme se z červené turistické stezky směrem lanovka Bovec. Lanovka letos nefungovala, bylo to z důvodu, že nahoře je poměrně hodně sněhu, a tak není bezpečné se nahoře pohybovat nebo absolvovat ferratu, na kterou lanovka primárně jezdí. Z hor se valil ohromný mrak a tak jsme na půl hodinky poseděli v místní kavárně a nakonec pokračovali přes Bovec zpět do kempu. Po cestě jsme potkaly ukazatele na purple-rocket.com a tak jsme si na další den kromě odpoledních paddleboardů naplánovali i náš první canyoning =D Což si můžete přečíst v článku “Canyoning Sušec”. 

Po večeři v restauraci u kempu Polovnik nasedáme do auta a vyrážíme na průzkum okolí Bovce. Já jsem v mapě objevila nějaké náboženské místo, což se nám možná trochu stalo osudným =D Zaparkovali jsme u mostu a vyrazily kolem Soči právě na toto místo. Nikdo zde nebyl, pouze velmi starý “kouzelný dědeček”, který se nám představil jako kněz. To místo je úchvatné a dýchá historií, musela jsem o něm napsat samostatný článek. Místní s námi chtěli mluvit slovinsky, neměcky nebo italsky, ale bohužel, ani jeden jazyk neumíme, a tak jsme si všechny informace museli dohledávat později. Pozvali nás k sobě na džus, sušenky a dostali jsme Cdčko. Kněz nás chtěl odvézt zpět autem, ale my jsme se ve vší úctě rozloučili a vrátili jsme se stejnou cestou zpět k autu. 

Od auta jsme ještě pokračovaly podél Soči na druhou stranu, kde se nám otevřely úžasné výhledy na Velika Koryta Soče. Minulý rok jsem se neodvážila, ale letos jsme se do řeky vlezly =) otužování je zdravé a zážitek nepopsatelný! 

Cestou zpět ještě zastavujeme v místě, kde je Trdnjava Kluže. Toto místo nás zaujalo cestou do Bovce, a tak jsme jej prošli, prohlédli a vyrazili zpět do kempu. Dnešní den rozhodně byl takový, jaký měl být, a otevřel oči mnohým z nás =)