Image Alt

Větrné Sněžné jámy a vodopád Pančavy

Větrné Sněžné jámy a vodopád Pančavy

Tento rok nebylo v podstatě žádné jaro. Zimní bundy velmi rychle vystřídalo horko, které v květnu dosahovalo klidně 30 stupňů ve stínu. Jediným únikem před vedrem je pobyt u vody nebo na horách. Vybrali jsme Krkonoše a počasí nás rozhodně nezklamalo, zatímco v nížině byl pořád, na Sněžných jámách to bylo na mikinu, což byla příjemná úleva =)

PO LINII PRVOREPUBLIKOVÉHO POHRANIČNÍHO OPEVNĚNÍ

Někteří čtyřnožci z naší dnešní party jsou v horách úplně poprvé, takže pro jistotu parkujeme na parkovišti v Horních Mísečkách, ale vyjedeme autobusem nahoru na Zlaté Návrší k Vrbatově boudě. Po cestě je mnoho řopíků, aby taky ne, mezi Lysou horou a Kotlem prochází linie prvorepublikového pohraničního opevnění. Mezi vrcholy Kotle, Lysá hora, Zlaté návrší hraničním hřebenem leží poměrně rozsáhlá náhorní rovina. Skrz hřebeny zde vedla stará obchodní cesta. Například po vzniku skláren na obou stranách hor se tudy (v krosnách na zádech nosičů) dopravovaly polotovary k dalšímu zpracování a hotové výrobky zpět na trhy do širokého podhůří.

K PRAMENI LABE

Klidnou, mírně stoupající cestou brzy dojdeme k prameni Labe. Místo patří k nejvyhledávanějším cílům vycházek na české straně pohoří, tudíž zde bylo poměrně rušno. Nicméně, jedná se pouze o symbolickou instalaci v podobě skruže s přítokem a odtokem. Samotný pramen Labe je ve vzdálenosti zhruba 150 až 300 m, z důvodu ochrany přírody veřejnosti je toto místo nepřístupné.

Beníček se vykoupe v Labi =) a my pokračujeme dále.

Po cestě potkáváme schovanou vyhlídku na západní část Krkonoš. Dáváme si pauzu a vychutnáváme si chladnější počasí a krásné výhledy do krajiny.

studené sněžné jámy

Přicházíme ke Sněžným jámám. Páni, překvapuje nás, jak moc tady fouká studený, nárazový vítr. Před Sněžnými jámami se nachází seskupení kamenů, kterým se říká „Ďáblova kazatelna“ a sousedí s Boudou u Sněžných jam. Před rokem 1825 kazatelna chránila před silným větrem jednoduchou chatrč paní Blasse z Rokytnice. Ta zde nabízela pašerákům a příchozím kozí mléko, sýr a oblíbenou pálenku.

Ze Sněžných jam se otevírá pohled do Polska. Hned pod sebou můžeme vidět Śnieżne Stawki, což je soustava malých ledovcových jezer.

Od Sněžných jam scházíme dolů po žluté turistické stezce k Labské boudě. Nezapomeneme se podívat na Labský vodopád a vlastně se opět setkáváme s „řekou Labe“. Neskutečné, jak o pár km dál má ta samá řeka úplně jinou podobu a jiný ráz. Tady si nespoutaně brázdí horské koryto a rychle padá Labským dolem do Špindlerova Mlýna.

třešnička na dortu v podobě pančavského vodopádu

,Poslední bod dnešního dne byl Pančavský vodopád, který je považován za nejvyšší vodopád v České republice a měří celých 148 m. K výhledu na vodopád si ještě přidejte krásný výhled do Obřího dolu, který kdysi vymodeloval ledovec. Odtud je ale vidět jen část vodopádu. Pokud chcete vidět Pančavský vodopád v celé své kráse, musíte sestoupit dolů Labským dolem. My ale dnes pokračujeme dále směrem Horní Mísečky, protože Labský důl, to už je zase jiný výlet =)


INFORMACE O VÝLETU

VZDÁLENOST 13,5 KM | PŘEVÝŠENÍ 1000 m | VODA NA TRASE – ANO | VHODNÉ PRO PSY – ANO

Napiš komentář