Roadtrip den 6. – Honfleur a Étretat
Dnešní povídání bude trochu delší a bude zde více fotek. Zažili jsme toho poměrně dost =) Ráno jsme sbalili stan a vyrazili zase o kousek dál za dalším dobrodružstvím. Dnes jsme měli na programu návštěvu města Honfleur, u kterého se do moře vléká řeka Seina, a poté jsme se přemístili do města Étretat. Obě místa rozhodně stojí ze návštěvu!
MALEBNÝ HONFLEUR
Honfleur se nazývá „Klenot Normandie“, a opravdu oprávněně. Byl to malíř Eugène Boudin, který v polovině devatenáctého století začal z malého města Honfleur dělat jméno v uměleckých kruzích v Paříži. Boudin, malíř krajiny a mořské krajiny, byl vlastně tím, kdo přesvědčil mladého Moneta, aby se pustil do stylu krajinomalby, který se pod štětcem Moneta stal známým jako impresionismus. Povzbuzen Boudinem přišlo hledat inspiraci do Honfleuru mnoho krajinných umělců té doby, a dnes je Boudinovo muzeum v Honfleuru jednou z nejlepších malých galerií umění v Normandii, a jednou z hlavních atrakcí malého města Honfleur.
Zatímco jeho soused Le Havre, na východ od seiny, se vyvinul do druhého nejrušnějšího mezinárodního přístavu Francie, Honfleur zůstal malým městem s populací jen něco málo přes 8 000 s velmi atraktivním historickým přístavem, unikátním kostelem svaté Kateřiny z 15. století (který můžete vidět na fotografii), námořním muzeem a rozsáhlou historická čtvrtí s mnoha starými budovami.
Étretat, místo, které vám vyrazí dech
Étretat, místo uprostřed alabastrového pobřeží, kde se v podstatě zastavil čas. Na tomto místě trávili svůj život umělci, malíři a spisovatelé, kteří se inspirovali nádherou křídových útesů. Žil zde třeba také spisovatel Guy de Maupassant, který útesy Falaise d’Aval a Falaise d’Amont nazval jako „Slony, kteří si namáčí svůj chobot v moři“. No, asi na tom něco bude =) tak se pojďme projít po obou stranách tohoto úchvatného pobřeží. Jen pozor, se psy nesmíte na pláž a musí být na vodítku, jinak není žádný problém =)
Dominantou pravé strany křídových útesů je Chapelle Notre-Dame de la Garde. Tato novogotická kaple zde stojí jako pietní místo pro námořníky. Původní kaple byla zničena Německými okupanty v roce 1942. Přímo za kaplí vystupuje „šikmá jehla“, což je památník letců Charlese Nungessera a Francoise Coliho, kteří se v roce 1927 pokusili v letadle přeletět z Paříže do New Yorku. Zde bylo letadlo naposledy spatřeno.
Falaise d’Aval a Falaise d’Amont
Porte d’Aval (nalevo při pohledu na moře), je obrovský pazourkový oblouk, byl vytesán vlnami, které porazily konec Falaise d’Aval. Falaise d’Amont je útes na druhé straně pláže, napravo při pohledu na moře, a před necelým stoletím byl kvůli bělosti nazýván Falaise du Blanc-Trait (Bílá line útesů). Je iditelný z otevřeného moře ve velké vzdálenosti.
Doporučuji udělat si čas a projít si útesy po obou stranách, tyto výhledy prostě jednoznačně stojí za to! Co se týče ubytování, zítra se přesouváme směr Paříž, nechtěli jsme tedy někde rozdělávat stan. Tentokrát jsme tedy zůstali spát v autě.
